Kyselina Hyaluronová

Zaslal admin | Pohyb

Historie

Ačkoliv je kyselina hyaluronová v lidském těle hojně zastoupena a plní celou řadu esenciálních funkcí, je vědě známa teprve od roku 1934 a to zásluhou Karla Mayera a Johna Palmera. Během druhé světové války nechal kyselinu hyaluronovou patentovat doktor Endra Balasz, ne ovšem pro využití v medicíně, ale jako náhražku vaječných bílků. Další výzkum doktora Balasze nicméně odhalil pravý potenciál objevené látky. Své výsledky představil vědecké společnosti roku 1947. O tři roky později byla kyselina hyaluronová poprvé využita v medicíně jako náhrada očního sklivce a do dnešní doby našla své využití v nespočetném množství nejen medicínských oborů. U široké veřejnosti si svou popularitu získala díky svým hydratačním vlastnostem jako součást kosmetických přípravků.

Vlastnosti a výskyt

Vlastnosti kyseliny hyaluronové jsou přirozeně dány její chemickou strukturou. Patří do skupiny takzvaných glykosaminoglykanů, což jsou heterosacharidy složené ze dvou podjednotek – aminocukru a kyselinou uranovou. Kyselina hyaluronová byla v minulosti získávána z tkání zvířat, dnes se dává přednost využití některých druhů bakterií v biotechnologické výrobě.

Kyselina hyaluronová se v lidském těle vyskytuje nejčastěji v synoviální tekutině, očním sklivci nebo pupeční šňůře. Je hlavní součástí mezibuněčné hmoty, pojivových tkání a kůže. Synoviální tekutina není nic jiného než kloubní maz, který zajišťuje nebolestivé tření kloubů, omezuje jejich opotřebení a zmírňuje nárazy. Kromě lubrikační funkce zajišťuje také výživu chrupavky.

Využití

Využití kyseliny hyaluronové v medicíně je opravdu bohaté. Užívá se například jako náhrada tkáňových tekutin, chrupavek a jako základ pro umělé kostní a kožní štěpy. V oftalmologii zastupuje sklivec ve výplni oka, slouží jako ochrana jemných tkání. Podávání kyseliny hyaluronové zlepšuje hojení ran, jizev a popálenin. Kyselina hyaluronová disponuje také protizánětlivými vlastnostmi a působí antibakteriálně.

 

Zdroje: